Tohle já teď prožívám se svým synem, který chodí do 3. třídy. Je podprůměrný, úzkostný a po dlouhé nemoci. Ráno brečí, že nechce do školy, odpoledne brečí, že už se tam nikdy nevrátí. Má tři nejlepší kamarády, kteří mu moc pomáhají. Je tam jeden kluk, který je agresivní a zlý a neví si s ním rady ani učitelé. Samozřejmě náš kluk je nejčastější obětí. Táta ho musel naučit jak se bránit i fyzicky, bohužel. CHodíme k psychologovi a moc nám pomáhá. A je pravda, že v dnešní době jsou některé děti nespravedlivé a smějí se hlavně těm co nic nechápou a dostávají horší známky. Máme i dceru, která je v pohodě a školou prochází bez problémů. Opravdu záleží jaké je vaše dítě, jakou má psychiku a jak je citově založené. A taky móóóc záleží na přístupu učitele a školy. My za svým synem budeme stát za každé situace ať je jaký je. A pozor není rozmazlený a máme přísné domácí pravidla aby si někdo nemyslel že jsem úzkostná MATKA.