Přidat názor k článku Na kole všemi státy bývalé Jugoslávie I.

po pravdě, vší silou spolíhám na to, že nic tak akutního, abych je nezvládla odvézt, se tam stát prostě nesmí.

Přesně tak to mám i já - vší silou spoléhám na to, že každou cestu přežijeme ve zdraví a že si jí i užijeme. My taky nic nepodceňujeme neboj, vím po letech zkušeností, co si můžeme dovolit. A co se týče toho domu - jak jsem psala, otázka, co bylo větší riziko - zůstat na kolech a v šílený bouřce, jaká byla, se hnát cca 10 km do první civilizace, do Kninu a doufat, že nás žádný blesk nesejme. Silnice vedla náhorní rovinou, těsně vedle silnice železniční koleje. Všude kolem spáleniště od nějaké předchozí bouřky. Já mám panický strach z bouřek. Proto prostě úprk do domu bylo v té době pro nás lepší řešení. Jinak tam nechodíme, vím, že tam nějaké riziko může být.