Přidat názor k článku Na kole všemi státy bývalé Jugoslávie II

Do Kosova může vzít děcka jen šílenec, o kole ani nemluvím. Do země, která byla ukradená a kde zajatce jiného etnika rozkuchali a rozprodali na orgány by mě teda jet nenapadlo ani ve snu (o zvěrstvech Srbů se mluví poměrně hojně, ale že je vůdce Kosova válečný zločinec, který zbohatl na prodeji orgánů zajatců a obchodem z drogami se mlčí). To mají všichni plnou hubu lásky a ideálů, jak všude žijí hodní lidé, všechno jsou pomluvy a vlastně se nikde nic neděje, za všechno zlo mohou politici - a pak se dvě holčiny ztratí v Pákistánu (podle všeho už nenávratně) nebo turisté volají o pomoc ze země, kam přes varování před nepokoji prostě museli jet. Pak všichni očekávají automaticky pomoc a zlobí se, když nepřijde. A opravdu si autorka článku myslí, že nebýt ambiciózních politiků, budou lidé na území bývalé Jugošky žít v míru? Problémy tam byly vždy, ale doutnaly pod pokličkou a vše se drželo v relativním míru a snášenlivosti jen díky vládě pevné ruky. Po pádu komunistického bloku prostě jen vybouchl přehřátý papiňák.