Přidat názor k článku Na kole všemi státy bývalé Jugoslávie II

Tak dobře, uznávám a smekám před Tvojí genialitou, znáš mě asi líp, než znám já sebe! Asi jsi vědma, že jsi spolu s námi celou dobu na té cestě a vidíš do našich mozků. Nechce se mi to tady znovu detailně rozepisovat.
Jenom k těm vlkům a medvědům - ten výkřik v Chorvatsku! nebylo sebevědomé pohoršení. Ten vykřičník tam byl proto, že tím bylo myšleno v očích lidí super-bezpečné Chorvatsko - zemi, kterou milion lidí z ČR má za cíl své dovolené a většinu z nich nějací medvědi nenapadnou (mě ano, kamarád mojí mámy jezdí na specializované lovecké zájezdy na medvědy a díky této informaci jsme letos vynechali plánovaný přejezd Velebitu přes sedlo Veliki Alan, ale zůstali jsme na ostrovech - jenže opět, to je informace, kterou ty o nás a našich postupech nevíš.... ).
No vidíš, to je jen důkaz, že zase tak dobře číst mezi mými řádky neumíš. Ono někdy někdo něco napíše, člověk si to vyloží podle sebe a nedorozumění je na světě.
Neznalost řeči je samozřejmě věc jiná. Jednak "úžasné" počasí (vidíš, to jsem neznala, slovo "užásny" znám z ruštiny, jestli to má podobný význam bližší té ruštině ... ? ), ale srandu jsme zažili třeba jen ze začátku při tázání se na cestu - takový výraz "právo, právo" no kam si myslíš, že jsme poprvé jeli ?

Zlehčuješ všechna varování, zlehčuješ jízdu po dálnici, zlehčuješ teplotu dítěte, nevykládej o tom, že smyslem pokračování v cestě je, abyste se dostali do obydlenější oblasti, stačí si tu pasáž přečíst.
Promiň, ale ty zase všechno šíleně dramatizuješ.
A prosímtebe, co jsme měli dělat s porouchanými brzdami? Sednout si na zadek a čekat, až nám spadnou nové z nebe?