Souhlasím s Váma, jak už jsem psala výše. Jde o to naslouchat miminku a sobě. U prvního jsem se jenom nervovala, co je dobře a co ne, tam psali to a malý dělal zase něco jiného :-(, u druhého je to jiné, člověk si víc věří a malá je kliďaska jako hrom. Chtěla kojit v šesti měsících i 6 x za noc? Jsem unavená, ale po zkušenosti s prvním vím, že jednou ji to přejde, tak čekám (a pomalu se to lepší), i když mě to sem tam nervuje. Taky spíme všichni dohromady, a někteří prostě nedokáží pochopit, jak může 3 leté dítě spát s náma. A proč ne? Jak to každému vyhovuje. Pokud se děti v noci navzájem neruší, tak mě to nevadí, jednou ještě budu vzpomínat... Taky ten tlak na příkrmy. Pokud mi půlroční dítě prospívá, proč ho plně nekojit? Pokud to mamince vyhovuje, tak proč ne. Ale prostě je to o tom JESTLI TO I TÉ MAMINCE VYHOVUJE. Jak je mamina ve stresu, tak to stojí za houby, takže prostě sladit mamču i mimčo a ne žádná doporučení odněkud.
Předchozí