Zažila jsem domácí násilí ze strany mého otce, ale vím, že ani má matka nebyla bez viny a když měla příležitost, byla plná jedu a týrala všechny okolo, jen jiným způsobem. Já dlouho stála na její straně a bránila jsem ji při jejich potyčkách, i když mě to stálo spoustu modřin, ale když se mi konečně podařilo se od nich dostat a začít žít svůj život, došlo mi, že oni (moji rodiče), k sobě vlastně pasují. Jsou si osobnostmi velmi podobní a takové soužití jim vlastně vyhovuje. Škoda jen, že si k tomu pořídili děti (a že ty děti ani pro jednoho z nich tedy fakt nebyly prioritou).
Předchozí