Přidat názor k článku Agresor v sukních: Odvrácená tvář ženství

Jsem chlap, a přesto občas na tento server zajdu. Nemyslím si, že je to server jen pro ženy jak se kriticky vyjádřila jedna z předchozích autorek příspěvků a tento článek jsem si s chutí přečetl. Jsem již 16 let ženatý, s manželkou máme 3 děti a než jsme se vzali, tak jsme spolu téměř 10 let nejdříve kamarádili a následně "chodili". Takže by se dalo říci, že jsme se museli velmi dobře znát, ale některé věci muž o chování své partnerky nikdy dopředu nezjistí. Takovým okamžikem je narození 1. dítěte. Od tohoto okamžiku každá z Vás dámy začne uvažovat jinak a začne se i chovat jinak. Vše se musí podřídit dítěti nebo Vám, protože vy jediná dokážete dítě porodit, nakrmit, správně očistit, vštípit mu ty správné výchovné návyky apod. K rozhodování o věcech jako je kam se pojede na dovolenou (samozřejmě s dětmi) nebo na jakou školu (gymnázium) děti půjdou, nás ženy pustí jen z toho důvodu, že přeci jen k tomu potřebují souhlas i otce nebo jeho finance.
Když muž má tu možnost se o dítě postarat (alespoň občas), tak jedině za vašeho bedlivého dozoru, jestli to děláme správně nebo alespoň realizujete namátkové kontroly, zda vaše pokyny jsou řádně plněny. V mnoha případech se pak muž radši stáhne (jako např. v mém případě) a věnuje čas tomu, co někdo ocení nebo co ho prostě baví. Někteří tak věnují práci více času než by museli a může to být i s výmluvou, že musí zabezpečit rodinu, provozují nějaký sport, začnou chodit na pivo, pořídí si motorku nebo milenku (někdy obojí najednou - není můj případ).
Ve vztahu k dětem se ženy nechovají k mužům jako k partnerovi, který má stejná práva jako ony a používají děti jako nástroj své moci. Sáhněte si do svědomí, zda jste před vašim dítětem nikdy neutrousila poznámku „tatínek nás asi nemá rád“, když například muž neudělal hned něco, co jste vy chtěla. Tato nerovnost se pak jen znásobuje v okamžiku manželských nebo partnerských krizí. Rozvod nebo rozchod je pak jen vyvrcholením takové krize a použití dětí jako nástroje pro prosazení svých cílů v takových chvílích je první k čemu se žena uchyluje, protože v mnoha případech je to to jediné nebo to poslední co má k dispozici. Co třeba taková typická věta: „Tak si jdi za tou ……, ale děti už v životě neuvidíš.“
Řekl bych, že čím je muž vzdělanější nebo třeba zastává významnou pozici, tak je na tom v tomto ohledu hůře, protože jednodušší muž situaci prostě řeší fackou nebo ještě horším násilím. Ale co má dělat muž, který násilí vůči ženám odsuzuje, když chce například prosadit, aby děti jely na prázdniny i k jeho rodičům na venkov, ačkoli jeho rodiče nesplňují přísná kritéria úklidu definovaná manželkou nebo partnerkou? Musí 5x pěkně vyluxovat a bez reptání vynášet měsíc odpadky nebo zaplatit tchýni dovolenou v Karibiku? Někteří muži to udělají, někteří muži prostě vyčkávají na svoji příležitost a mohou pak vypadat jako „padavkové“, ale je to jejich strategie jak se vyhnout konfliktu, který stejně nemají šanci vyhrát. Proto je nutné, aby si ženy přečetly i tento článek a pokud je jeho přečtení donutí se občas zamyslet nad svým chováním ke svým mužům nebo partnerům, tak splnil svůj účel.