Přidat názor k článku Agresor v sukních: Odvrácená tvář ženství

Ženáči, máš pravdu v tom, že po narození 1. dítěte se hodně věcí mění. Je fakt, že jen žena ho umí porodit. Ale muž ho musí s tou ženou zplodit, poduk teda nevěříme na neposkvrněné početí, které se ale v historii stejně realizovalo jen jednou. Dále ho musí kojit (je-li čím). Všechno ostatní klidně může dělat i muž. Fakt je, že v prvních měsících se všechno musí podřídit dítěti, chlap se tím nedostává na druhou kolej, ale prostě musí pochopit, že dítě je dočasně na 1.místě. U nás to třeba bylo tak, že chlap začal na dítě žárlit a nechápal, že láska k partnerovi je kvalitativně jiná, než láska k dítěti. Nakonec postavil dítě na 1.místo, ale tak, že já budu oběma dělat služku, co si dítě pískne, bude mu mnou splněno. Pokud nebylo, začal mne bít. Pak se přidal chlast a skončilo to - jak taky jinak - rozvodem. Ano, i mne klidně můžeš kritizovat, že jsem nestála o to, aby se dítě stákalo s otcem. V mém případě by se mohli potkávat leda tak v hospodě, a o to jsem fakt nestála, stačilo mi, když šestileté dítě učil pít pivo a hrát automaty.
Víš, i ženská se spoustu věcí učí, v prvních okamžicích se taky o dítě neumí postarat. Totéž se učí i chlap. Co se nám ale asi vytratilo, je vzájemná láska a úcta. A taky vědomí, že jako rodiče máme nejen stejná práva, ale taky povinnosti. Rodina nestojí na 5x týdně vyluxovaném bytě, ale na vzájemném pochopení. Na tom, že mám partnera ráda a za jiného ho nevyměním, protože je mi s ním prima. A taky na tom, že v otázce výchovy dětí potáhneme za jeden provaz.