tak u nás poslední dobou nějak převažuje hledání. Dcera hledá svoje "šperky" (kamínky a cingrlátka), čelenky, gumičky, kabelky a jiné holčičí důležité věci které si pořád sama schovává a pak je nemůže najít a chce po mě abych jí je pomáhala hledat. Syn hledá svoje autíčka (má dvě oblíbená a pořád jsou někde zakutálená, takže chodí a říká "audi néni" a "bítl néni" a tváří se děsně smutně a tahá mě za ruku ať mu jdu pomoct hledat). Manžel včera hledal můj spacák, můj ešus, moji "polní kuchyni" (pánská jízda na chatu), já jsem hledala jeho termoponožky (jsem si je chtěla půjčit na koně aby mi v holinách nebyla zima).
A všichni svorně pořád hledáme něco dobrého na zub