Přidat názor k článku Druhý táta, druhá máma aneb Sourozenci v jiné roli

No tak pokud dam starsim detem vybrat, jestli chteji vyndat mycku nebo se postarat o nejmladsiho, vyberou si radsi tu peci My mame vekovy rozdil 3 a 4 roky a ted bude 5 let. Ani jednou se nestalo, ze by deti vnimaly miminko jako vetrelce, vzdy to byla od zacatku jen laska nejvetsi. Prijde mi to tak naprosto prirozene. Ted se vsechny deti tesi na dalsiho sourozence, nejstarsi 11lety o nej stal asi nejvic. Osmileta uz se pripravuje a pta se, co vsechno ji nechame s miminkem delat. Ctyrlety je samozrejme v tomhle mimo, ale kdyz slysi ty dva starsi, tak se hlasi, ze on bude miminko krmit lzickou Vzdycky jsme toho nejstarsiho nejak zapojovali a nikdy s tim nemel problem. Bud jsme neco delali dobre, nebo, a to spis, je to povahou a pristupem - proste miminko neni souper, ale nekdo, koho je treba chranit a pecovat o nej. Nejstarsi je velmi dominantni a ma rad zodpovednost a roli vudce. Prvni dcera je zase velka pecovatelka. Druhy syn to doufam pojme tak, ze on uz ted neni to nejmladsi miminko a zaradi se mezi ty starsi. Zatim vzdycky kopiroval chovani a pristup tech starsich, tak doufam, ze to probehne dobre i tentokrat. Jinak podle mne je nejdulezitejsi pristup toho nejstarsiho, protoze druhe dite ho napodobuje, a pak i to treti. Uprimne jsem rada, ze jsme nemuseli resit situace, ze by deti nesnasely miminko. Samozrejme rivalita postupne nastava, ale to az tak kolem dvou az tri let mladsiho, proste ve chvili, kdy spolu mohou realne alespon v necem souperit.