Přidat názor k článku Porodit dítě je jako diplom na škole života

Objevuje se tam sice hodně pozoruhodných myšlenek, Odenta i myšlenku přirozeného porodu mám ráda, narcistická porucha jako důsledek separace je zajímavým vysvětlením toho, proč se moje tchyně chová tak, jak se chová. To, že nemocniční personál často nevhodně zasahuje do porodu je taky velká pravda. Hormonální antikoncepce může v těle udělat pořádný chaos. Přesto mám dojem, že na sebe autorka myšlenky vrství nějak podivně a dělá divné závěry. Měla jsem problém to dočíst do konce a vyvodit z toho něco konzistentního. Obecně mě na článcích o plodnosti vytáčí to, že ženám vnucují věk, kdy mají mít dítě a dělají, že všechno, co je jinak, je špatně. Myslím, že neustálé pindy o tom, kolik třicátnic trpí civilizačními chorobami a tudíž je jejich těhotenství víc rizikové, než kdyby měly děti v.... jsou neopodstatněné. Pokud mám skutečné zdravotní problémy, těžko to souvisí s tím, jestli je mně dvacet nebo třicet. Příroda dala ženě plodný věk od cca 15 do nějakých 45 let zřejmě proto, že v tomto věku by měla být schopna se postarat o potomstvo a přivést ho do dospělosti. A zatímco gynekologové v civilizovaných zemích šílí, že je žena v 18 moc mladá a ve 30 moc stará, stačí se mrknout například na děti z chudých zemí, které potřebují pomoc na dálku: nezřídka je jejich matky měly skoro před padesátkou a nebo kolem čtrnácti let a světe div se - i bez moderní medicíny a v chudobě normálně donosily a porodily. Žehrání na to, že "dneska" je čtvrtina žen bezdětná je taky neopodstatněné - dřív jich bylo ještě víc. Ano, rodiny bývaly početnější. Jenže zároveň bylo plno chudých služek, podruhů a vojenských vysloužilců, kteří se v životě neoženili a nevdali. A tak bych mohla pokračovat dál. Spíš bych řekla, že dnešní ženy jsou uvědomělejší, neotěhotní po prvním pohlavním styku jako jejich babičky a snaží se, aby své děti přivedly do lepšího bydlení, než je půl pokojíčku u dědečka a babičky v paneláku.