Já jsem ke svým rodičům nechodila žebrat, ani mi neschvalovali každý nákup. Prostě pokaždé, když mi docházeli peníze, přišla jsem za rodiči s tím, že mám málo peněz. Oni mi nějaké dali, např. 100 Kč (částka se různila podle věku, jako starší už jsem si řekla o konkrétní částku). Neptali se, za co jsem je utratila, popř. za co je chci utratit. A já jsem tak málo utrácivá, že jsem tohoto systému nezneužila a utrácela jsem málo (třebaže kohoutek byk stále otevřený).
Ale jak už jsem psala výš, tento systém by nebyl pro každého, někdo je od přírody škudlil, někdo marnotratník.
Předchozí