Markéto, nechci vaše děti litovat, takové slovo bych nikdy nepoužila. Ale my s dětmi trávíme čas i na chatě, jedno místo, známá místa, prosředí velice přátelské k dětem, potok, blízký les, rybníky na koupání.. poznáváme současně blízké i vzdálenější okolí. Pak trávíme každoročně týden v jižních Čechách, děláme výlety, ale také jedeme do pískovny, koupeme se...
Když srovnám jaký čas je podle mne nejpřínosnější pro děti, tak ty chvíle, kdy jsou s námi, sami v přírodě... ne to, že navštívíme ta a ta místa, rozhlednu, lanový park, zámek. Ano jsou to hezké chvíle, poznání, zážitky, rozšiřuje jim to obzory (jsem za to ráda a vážím si toho, že můžeme takto cestovat). Je to milé zpřestření pro nás všechny, ale základ a to nejlepší vidím v tom pobytu jen tak nad tůní, v lese..a toho mám pocit, že mají vaše děti málo na úkor toho cestovacího. Vám dospělákům to určitě vyhovuje, ale u dětí si myslím, že by způsob trávení volného času našimi dětmi byl pro ně přitažlivější a i jejich věku odpovídajícnější. Na tohle všechno ještě mají čas. Teď mi přijde báječné s nimi trávit čas jaksi v menší prostoru a soustředit se na ten mikrosvět, který dětské věci vidí a ne na velké cestování.
Všechno má podle mne svůj čas, čas poznávání blízkého i toho vzdálenějšího.
Předchozí