Přidat názor k článku Cyklotoulky s dětmi a vozíkem - Cesta na sever II: Polské pobřeží

Moře a rybník u Třeboně je rozdíl. Známe my i naše děti dobře obojí (na Třeboňsku tedy na koupání nevyužíváme moc rybníky, ale hlavně krásné pískovny). Pískovny jsou hodně podobné moři, je tam také písek, je tam často i teplá voda, ale je to rozdíl. Asi minulý týden se manžel ptal dětí, kam by chtěli v létě, a obě řekly hlavně k moři. Je to samozřejmě částečně možná i tou výjimečností, letadlo, letiště...a že poslední dovolenou u moře jsme promarodili a nic neužili a z dalšího sešlo.
Moře má vlny, mořský vzduch a atmosféru, na moři něco je. Pro nás hodně sluníčka, což nám s manželem nabíjí baterky, byť nejsme opalovací tipy a já vždy musím mít na pláži stín. Ale moře je živé, děti co jsou teď větší baví vlny víc a víc, takže postupně budeme vybírat moře s většími vlnami.

Kdychom měli s manželem 6 týdnů volna, asi bychom s dětmi teď když je jim 6 let také vyrazili zkusit cestovací dovolenou (a nevím zda bych dala přednost vzdálenější krajině nebo třeba těm rovinatým jižním Čechám s tím, že bychom často zůstávali na jednom místě i víc dnů) a viděli bychom, jaké to pro nás je. Nevím, zda na celých 6 týdnů, spíše na 3-4 týdny. Asi bychom jeli na týden k moři, na týden až 14 dní na chalupu a pak cestovali. Ale nejsem si jistá, jak by to naše děti zvládaly. Máme dva živé kluky a u moře, na chatě, v jižních Čechách (=stálá základna, a výlety do okolí jako zpestření nám to funguje výborně) a nevím, jak by náročnější cestování zvládali. Máte štěstí, že to vaše děti zvládají.

Jsem si téměř jistá, že vám to neomlátí o hlavu nebo jak to píšeš ale myslím, že si z toho možná nebudou mnoho pamatovat, co se týká památek apod. nebo neúměrně málo. Spíše si budou pamatovat nějaké legraci nebo "katastrofu", pak něco výjimečného, jako výstup na rozhlednu, skálu, ke které se váže nějaké pro děti zajímavá historka (lze snadno dodat i z vlastní fantazie či ozvláštnit akci hrou) a to můžou také i v Čechách.
Já se pamatuji, že jsem chodili na výlet na škole v přírodě v 2. třídě obden a obden si hrát do pískovny. Na tu pískovnu vzpomínám doteď, na ty výlety-vybavuji si jen jeden cíl, který jsme navštívili velký skokanský můstek. Ta pískovna byla naprosto oblíbená u všech (byl to oputěný lom bez vody a okolí les a hrály jsme si tam-obyč hraní.
Takže si prostě myslím z vlastní zkušenosti (i toho jak teď mamka si skoro nevybavovala co procstovali jako děti a na co vzpomínal její otec) že děti si z toho cestování zase tolik nevezmou, že spíše vzpomínají jak jezdili k babičce a co tam prováděli u toho rybníka, pískovny, v lese... prostě na tom jednom místě.
To si myslím, že je nejlepší pro děti.
Dovolená je samozřejmě kombinací i toho co naplňuje a dobíjí rodiče. Takže já mám asi štěstí, že mne baví ty "dětské" dovolené. Ale ono je to možná i tím, že jak máme živé děti, jsem prostě šťastná, že nezlobí, nehádají se, máme legraci a to je pro mne vlastně už samo o sobě hodně skvělé. Takže já pak u toho odpočívám a jsem šťastná, že nemusím nic řešit, jen s nimi blbnout a odpočívat a jako bonus k tomu mám, že si myslím (možná se pletu), že to pro děti je nejlepší. Že Evropu na kole budou poznávat a bude je to sakra bavit až budou starší. Nevím přesně, ale jen odhaduji, že v třeba v 12 letech už s námi nebudou chtít na chatu, ale moc rádi s námi vyrazí na cestovací a tím pádem hodně poznávací zájezd do Francie, Pobaltí a užijeme si to zase všichni.
Teď pro mne děti objevují svět broučků a malých zvířátek, nevadí mi, že se zaseknou na jedné stráni, kde blbnou na půl hodiny a já si sednu na mez. Je to bez poznávání, ale poznávám zase jiné věci, které s věkem dětí odezní a já si říkám, každý věk má svoje. Teď objevujeme svět k mikrosvětě, až budou starší vyrazíme dál a budeme objevovat jiné věci. Je škoda to první kvůli tomu druhému přeskočit, čas na to přijde a vlastně se na to i díky vašemu cestování těším Budete nám inspirací díky