Přidat odpověď

bydlím s tchánovcema v dvojgeneračním domku už devět let. Prvních asi šest let jsme se dost vymezovali a většinou to bylo protivný, ale teď je to naprosto super a nemůžeme si to vynachválit. Klady převažují nad zápory, navzájem se o sebe staráme a zkvalitňujeme si život. Rodiče hlídají, my jim zase pomáháme s barákem, který by sami nezvládli. Největší profit z toho mají děti, které si to vyloženě užívají. Máme peněz dost, mohli bychom se odstěhovat, ale vyhovuje nám to jak to je. Jsem ráda, že se o ně budu moct kvalitně postarat v jednom baráku a že si sem budu jednou moct vzít i svojí maminku. Vše je ale o neustálém vymezování pravidel. Na počátku to vypadalo beznadějně-pořád nám lezli do soukromí. Teď se navzájem respektujeme.