Já spíš myslím, že člověk nemá brát ty statistiky příliš vážně. Ano, se stoupajícím věkem je zvýšené riziko trisomie. Na druhou stranu se málo uvádí, že se zvýšeným věkem matek se ten jazýček vah vychyluje i na druhou stranu - tedy směrem ke zvýšenému IQ a genialitě. Ale jen malý počet žen se rozhoduje mít děti kolem padesátky, protože v této době už většinou mívají jiné starosti. JENŽE - jakým způsobem se statistiky vyrábějí? Jedná se tam o skutečně narozené děti? Nebo o výsledky genetických testů v těhotenství, které můžou mít různou pravděpodobnost, ale nikdy nejsou 100%? A nebo je to různě namíchané, protože metodiky zjišťování genetických vad se po světě různí? A jak se ona trisomie manifestuje? Skutečně dětmi, na kterých je to poznat a budou sociálně obtížně zařaditelné? Nebo je to jen jeden z markerů, mozaika, u které vůbec není jisté, jestli se postižení někdy projeví a kdy? Chci tím i říct, že různé "časované bomby" se můžou, a nebo vůbec nemusí projevit u kohokoliv z nás a kdyby na to člověk musel myslet, asi by se mu nežilo moc dobře. Já sama odmítám žít způsobem, že život je jedno velké riziko naplněné nebezpečím genetických a jiných vad a potenciálních tragédií a končící tak jako tak smrtí.
Předchozí