Přidat názor k článku Počet zájemců o pěstounství roste. I díky státním pobídkám.

Právě, že JEN s idealismem to nejde.
Četla jsem rozhovor s paní, která pracovala jako pěstounka v SOS-vesničce. Celý život vlastně žila ze sociálních dávek (protože se to nepovažovalo za práci), postupně vychovala asi 15 dětí. Když "odešla do důchodu", jestli se to vlastně odchodem do důchodu dalo v tomto případě nazvat, musela opustit byt, jít někam do podnájmu a měla dost nízký důchod, právě proto, že celý život neměla jiný příjem než sociální dávky. Takže suma sumárum za společensky zodpovědnou práci jsme se jí odvděčili nízkým důchodem? I takto musím bohužel uvažovat. Pracovník v dětském domově má nárok na dovolenou, placenou nemocenskou, ve stáří má rozumně vysoký důchod, nemusí mít odpovídající byt, auto atd., a tady, za stejnou práci, jen na rozdíl od toho pracovníka v DD za 24/7? Jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou? Proč?
A jen do mě, jak hledám důvody.