Přidat názor k článku Odlišnost jako samozřejmá součást života

je tu trochu špatný systém, trochu dost špatný systém

děcka se učí pro známky, ale nemají na to, je zbytečný si nalhávat, že se každý děcko naučí, nenaučí, prostě když má někdo iq 80, tak se fakt nenaučí.
ale i toto děcko by mohlo dojít tam, kde má svý hranice a o malinko dál, jen proto, aby zažilo pocit úspěchu, aby mělo radost z toho, že něco dokáže, prootže to je jediná cesta ke zdravýmu sebevědomí, a dokud nebudou děti a lidi obecně sebevědomí, zdravě sebevědomí, tak budou v depresích, budou se chovat násilně a zle,

ven si v první třídě děcko , kterýmu škola moc nejde, po ´krátké době začne být agresivní, brzo mu to zůstane jako charakteristika "ten otravnej/agresivní/ten co vyrušuje" a on už se tak chová pořád

zato když mu v té první třídě sice nejde čtení, ale krásně maluje a ty mu vnutíš čtení přes to malování, on to čtení zvládne, i když to dýl potrvá, bude mít radost sám ze sebe a nebude mít tuto nálepku neschponýho, zlýho, zlobivýho, on sám bude spokojený a bude se třeba jednou život jako dělník u pásu nbeo popelář, ale bude psychicky vyrovnaný

už proto považuju za nutný alternativní školy, aby děcka neměly všechny stejný podmínky, aby se učili podle svých schopností a svýho tempa, protože ti pomalí a míň schopní potřebují taky být úspěšní

dnešní doba je strašně rychlá a dravá a každý na to fakt nemá, dřív byli lidi spokojení i jako dělníci a nebo zemědělci, životu rozuměli, ve škole nebyl žádný stres a ti lidi byli schopní zakládat rodiny a postarat se o ně, i když neměli vzdělání, tak proč to teĎ všem nutit stejně?