Přidat názor k článku Vyjádření k případu podezření ze sexuálního zneužívání v Nýrsku

Ať už to bylo naprosto jakkoli, nejvíce mne na celém případu zaráží (míra) jeho medializace. Jak je možné, že známe jméno oznamovatelky? A i kdyby ta paní nahlásila cokoli, jakýkoli nesmysl, je povinností příslušných institucí - policie a sociálky - jednat podle přesně daných předpisů, chránit soukromí zúčastněných atd. Nebo ne? Tohle by nás mělo zajímat především. Je přece naprosto a úplně jedno, s kým dotyčná paní D.B. svá zjištění konzultovala, v okamžiku, kdy něco nahlásila, už do role mají vstupovat odborníci na danou problematiku - policisté, sociální pracovníci, soudní znalci a psychologové a další. A oni jsou tu od toho, aby danou věc vyhodnotili. To mě na tom vadí a irituje nejvíc, protože TO BY SE TU MĚLO ŘEŠIT. Pokud se takové věci u nás řaší tak strašně diletantsky, tak se opravdu nedivím, že tolik lidí váhá s "hlášením" podezřelých skutečností. Představuju si, že jako učitelka mám ve třídě dítě, u něhož mám podezření, že jej doma např. fyzicky týrají. Ohlasím to a budu riskovat, že se strhne mediální hon na mě, mou rodinu, mé dítě bude stigmatizováno? Protože sociálka a policie to zpackají, rodina to neunese a pro veřejnost budu JÁ ta špatná, protože jsem ohlásila své podezření (což je mimochodem má zákonná povinnost)?