Přidat názor k článku Citová ordinace: Nedaří se mi vychovávat „cizí“ dítě

Povinnost to teda není. Ano, v Zákoně o rodině (dneska v NOZ) to sice je, ale pokud dotyční řeknou, že to dělat nemůžou, protože... tak to prostě dělat nebudou. A dítě, zvláště pak ve vyšším věku by si toho mělo být dobře vědomo. Copak v tom děcáku končí málo dětí? Problém je ale v tom, že doma na něj dohlédnou, v děcáku je de facto každému jedno, jestli se dobře učí nebo ne, jestli bude mít nějaké vzdělání nebo ne, dítě prostě z děcáku odejde a jde do života. S nulovými zkušenostmi, nulovými návyky pro život a ještě k tomu s holou zadelí.
Promiň, ale kdybych stála před faktem, jestli si do rodiny vezmu problémové dítě z příbuzenstva, tak rovnou řeknu, že ne, a těžko by mne k tomu donutil nějaký zákon. Každý má dneska svých problémů dost, má zapotřebí si je ještě přidělávat? Tím nechci říct, že jsou lidi, co by to udělali, ale těch je třeba si hodně vážit, ne jim naložit na hrb tolik, že je povinnosti položí.