Dobrý den, ráda bych pozdravila pana doktora i nešťastnici s manželem na seznamce. Bývala jsem odpůrkyní rozvodů. Po dvaceti letech "docela normálního manželství", děti úplně dospělý, mi taky jedna dobrá duše prozradila, že mám chotě na seznamce. Už to budou tři roky. Nejdřív šok, pak vztek, bezradnost, revize, hledání kde jsem udělala chybu, co můžu zlepšit, dle příruček posilování toho co je společné, jak mi to mohl udělat, zhroutil se mi svět. Tedy myslela jsem si že se mi zhroutil svět.
Po třech letech s odstupem, rozvedená, to vidím úplně jinak. Ukázalo se, že společného bylo pramálo, manželství nevidím z odstupem času zas tak ideálně, a být rozvedená je taky "docela normální".
Je těžké upravená předkládat lahodnou krmi a usmívat se a zjistit, že si manžel hned vzápětí zaskočil "něco pracovního" zařídit, je těžké udržet nervy na uzdě pokaždé když vyrušený manžel schová prohlížené pod lištu. Může se stát že si zvratky nakonec roztaháte po celém obydlí. My jsme je naneštěstí roznesli všude, nevyhnuli jsme se ani dětským pokojům. A pak už nezbývalo než vyhodit koberce, zvratky i manžela. Vlastně do roka a do dne od překvápka byl konec. Kdyby nic jiného, vzduch se výrazně pročistil.
Vlastně jsem za seznamku vděčná, náš život před ODHALENÍM bych přirovnala k tomu, jako když vstoupíte do bytu a cítíte tíživé dusno, že jako něco není v pořádku, jakoby tam někde smrděly zvratky, nejsou vidět ale smrdí tam až z toho při každém nadechnutí pálí v krku.
A být na seznamce a hledat tam erotické rozptýlení může být hodno také bezcharakterního hazardéra. Puberťák z toho snad vyroste, padesátník těžko.
hodně lásky, sil a sebeúcty J.
Předchozí