Přidat názor k článku Citová ordinace: Manžel má mladší milenku

Neboj, Cimbur, pochopila. Kdysi jsem se při studiu psychologie setkala se zajímavou studií, která sledovala, jak se cítí vrazi, jestli cítí alespoň nějakou vinu za to, co udělali. Ta studie odhalila zajímavou věc: aby se vrah ospravedlnil před vlastním svědomím, tak si vsugeruje, že tou vraždou tomu člověku vlastně neublížil a nic zlého mu neudělal. Ten člověk byl stejně nevyléčitelně nemocný, takže tou vraždou mu vlastně jen pomohl spáchat eutanazii. Stejně se cítí zloděj: když něco ukradl, tak proto, že ten okradený byl majetný, měl všeho dost a ukradené mu nechybí. Autoři studie tak potvrdili, že v každém člověku existuje vrstva podvědomí, která mu nedovolí překročit určité mravní imperativy, k jakým patří třeba právě ta vražda.
Totéž popisuje Havel na počátku své knihy Dopisy Olze, když jí z vězení píše o společnosti, ve které se nachází. Minimálně prvních 50 stránek je z tohoto hlediska docela zajímavých.