Přidat názor k článku Citová ordinace: Manžel je vázaný na svou první ženu

Já s článkem souhlasím - mám-li si vybrat, jestli rozvedeného dětného muže, který předchozí děti zazdívá a bývalou manželku oškubal a pomlouvá, nebo muže, který předchozí děti miluje, živí, stará se o ně a na bývalou manželku je slušný, beru jednoznačně toho druhého, ačkoli to v praxi jsou pochopitelně komplikace a ačkoli ho (nás) to stojí podstatně víc peněz.

A nepíšu hypoteticky - můj muž, s nímž máme společné dítě, se příkladně stará o předchozího syna a bývalou manželku stále ještě v něčem podporuje. Nechodí jí teda vymalovat, ale to on nemaluje ani u nás, na to sjedná řemeslníky... Ale např. jí vyřizuje STK (i platí) a jiné věci kolem auta - ale to dělá i pro mě. Nevadí mi to, jsem ráda, že je nehodil přes palubu, nemohla bych si ho vážit. Vím, že kdyby nám vztah nevyšel, naše dítě neodřízne. Netvrdím, že v praxi něco z toho není občas protivné, ale věděla jsem, do čeho jdu, vím a uznávám, že je to důležité a respektuji, že muž má děti dvě. Jsem mnohem radši, že máme dobré vztahy, než kdyby bývalá dělala naschvály atd. Ona je naštěstí také rozumná.

Rozdíl mezi mnou a tazatelkou je podle mě v zásadě v tom, že ona se necítí jistá tím partnerem a že v ní zřejmě hlodá, že by se k bývalé mohl vrátit. To já jsem si naprosto jistá tím, že to by muž neudělal , proto mi jeho angažmá v "minulé" rodině vrásky nedělá.
Nu, scénami, hádkami a výčitkami podle mě tazatelka může docílit spíš toho, aby si drahý muž skutečně pomyslel, že s tou první mu bylo líp, zvlášť, jestli společné děti s tou novou nemají...

Takže bych byla vééélmi opatrná, pokud jí na vztahu s ním opravdu záleží.