Taková pani, co potřebuje poradit, určitě existuje. Dnes je jich dost, myslím. Možná že někdo řekne málo, ok, ale jsou. Je to situace, když rozvod prvního manželství byl z důvodu že se nám tatínek zamiloval. Měl milenku, špatné svědomí, tak doma se věnoval dětem, které nic netušili. Potom přišel ten den, kdy muž buď prohlásil : odcházím, nebo odešel ráno do práce a odpoledne už ho neviděli. Měl jednak za a) kam jít, milenka měla byt, a za b)vzal si jen svoje věci a manželce vše nechal, aby se cítil méně špatně. Nechci raději ani přesně vědět, jak strašný to má dopad na duši dítěte. On ten tata po určité době začne pomáhat finančně, zařizuje atd. A co ta nová žena? V podstatě nemá na výběr. Snad jedině dohlížet na to, aby to v péči o původní rodinu nepřeháněl. Určit hranice. Dát celému problému menší místo v jejím životě, soustředit se na to, co zažívají spolu. Říct si : jsem dospělá a toto je život, který žiju. Ano, kdyby se to nedělo, měla bych o blbej pocit míň. Ale ono se to děje. Tak já se s tím naučím žít.
(mmch, "předchozí syn", to je ale výraz! jak někdo může napsat...)
Předchozí