jentakj - že "nic nechce" nemůže platit vždycky a fyzická práce nemusí nutně znamenat sedřeného pubert´áka, kterého "komanduje nějaký blbec". Ono je docela dobré, aby si děti v určitém věku uvědomily, že fyzická práce není něco fuj a i z ní lze postoupit výše. Dále jde i vytváření pracovních návyků. Nebo mi chceš tvrdit, že při práci doma bude Tvůj syn vstávat na budíček časně a každý den, stejně, jako kdyby šel na brigádu? Tak tomu fakt nevěřím. Můj syn je typický intelektuál (i když manuálně šikovný), ale rozhodně ho neubylo a navíc vžydycky nějaká přání měl (a chtěl si je splnit). Dnes v LN právě zajímavý článek o 2. či 3. generaci dětí, které vidí, jak rodiče přivykli "proplouvání životem a přizpůsobili se omezeným možnostem cestou omezení svých potřeb". Tyhle děti to začínají mít nastavené stejně, takže žádné velké úsilí, touha po něčem, co si musím obstarat prací, lepší klídek a pohodlíčko, v nejhorším omezím své potřeby.
Předchozí