Přidat názor k článku Student z Brna nabízí lidem ekologický plenkový servis

má obvykle potřebu vyjádřit se k věcem, o kterých neví ani to, co se učí na základní škole. Pokud pomineme hmyz a členovce, právě bakterie plísně v kompostu narušují buněčné stěny uloženého materiálu a přeměňují jej v hnojivo. Takže teplota je nezabíjí, ale naopak jim pomáhá, aby byly přes zimu aktivní a neuzavřely se do spor. Základní využitelné látky v kompostu jsou uhllík a dusík. Právě pro bakterie je uhlík zdrojem energie a dusík je zdrojem pro tvorbu těl bakterií a tedy pro jejich růst a množení. Při kompostování pak vlivem práce bakterií dochází v kompostu k úbytlku uhlíku i dusíku. Uhlík bakterie využijí a následně, podobně jako my lidé, ho "vydýchají" v podobě CO2 (oxidu uhličitého) a dusík se stane součástí bakterií a částečně se uvolní do ovzduší v podobě čpavku. Tím dochází ke zmenšování objemu kompostu - tlení.
V rozporu s dalším z předchozích příspěvků jsou zatím kaly z čistíren odpadních vod (176000t ročně) opravdu využívány v zemědělství a k rekultivaci půd. Problémem nejsou ale exkrementy. Spíše obsah těžkých kovů a dalších neodbouratelných složek. Takže se přechází na skládkování (což chce zakázat EU) a v budoucnu se zřejmě po úpravách budou využívat v cementárenských pecích.