Do velké míry souhlasím, ale co mě zaujalo u syna: Bude mu 8, na TV se (i s mladší sestrou) dívá, většinou cca hodinu večer, o víkendu i ráno (a nás nechají spát, hurá!
), v zimě třeba i trochu víc. Má tablet, ale hraje na něm celkem málo, některé dny vůbec, někdy tak do hodiny. Dává přednost hraní s jinými dětmi a naštěstí má těch možností hodně (družina, se sousedy na zahradě atd.). Ale o elektronických hrách se rozhodně hodně baví s klukama ve škole a v družině a kupodivu - hrají vlastní reálné hry na témata z těch elektronických, malují si k tomu různé plánky, vymýšlejí pravidla ... S jedním spolužákem pak jezdí společně na sportovní tréninky, zatím je jako rodiče na střídačku doprovázíme a co mě zaujalo, že kluci si vyprávějí na pokračování takové fantazijní příběhy na téma z těch her (tuším, že hlavně z minecraftu?), ten synův spolužák tomu říká "dračáky", netuším, jestli to je nějaký oficiální termín, v každém případě mi to přijde jako celkem pěkná zábava do MHD i na pěší cestu
Takže samozřejmě četbě knih bych dala rovněž přednost (už proto, že takové jsou i moje životní zkušenosti), ale mám obavu, že syn by ani v "naší době" nebyl typ čtenáře beletrie, takže mi ta popsaná zábava inspirovaná elektronikou přijde taky celkem fajn ...