A proč neučíme své děti, že cesta může být i jinudy?
Třeba, že vztahy nejsou na zkoušku, jestli mi někdo vyhovuje, nebo ne, ale jsou celoživotním rozhodnutím??
Třeba, že sex by se měl provozovat v manželství a ne roky před tím??
Třeba, že antikoncepce neřeší to, že žena i muž si po rozpadlém vztahu odnesou zlomené srdce do dalších let?
Co vlastně učíme svoje děti?
Že vlastně nemusí vstupovat do manželství, že je jedno, s kým vlastně spí, že když jim někdo nevyhovuje, tak ho prostě vymění, že když nechci dítě, tak prostě použiju nějakou tabletku a tím se dítěte zbavím??
Ano, ani v manželství nerodíme děti každý rok, nicméně pochybuju, že žena v manželství, když už by k početí došlo, sáhne po potratové tabletce. Ve vztahu se věci řeší, ne se od nich utíká.
Potratová tabletka je jen další krok k nulové zodpovědnosti.
Nic se tím nevyřeší. Jen po tom zůstanou zlomená srdce a špatné svědomí.
Předchozí