Přidat odpověď

Až na ty psychology a psychiatry souhlasím, mám úplně stejné zkušenosti.
Plus pár další "traumatických" vkladů do života:

- byla jsem narozena v porodnici a přechovávána separátně od matky (krom kojení)
- na nočník mě nutili už někdy od roka
- kašlalo se na pitný režim (často jedna sklenička přeslazeného čaje za celý dlouhý školní den)
- klíč na háčkované šňůrce na krku
- alergie neexistovaly, pouze jsem byla každý rok celé jaro nastydlá
- kroužek ani jeden, páč někdo musel o pět let mladšího bratra vychovat,a to pěkně prosím od věku 7,5 (mých).. (mamka měla na tehdejší poměry nezvyklou pracovní dobu - chodívala domů v šest) .. to bylo problémů s Pionýrem!
atd.

Vztahy s matkou moc dobré nemám, ale nezpůsobil to chleba s hořčicí na ven a klíč na krku. Nedávno jsem zkusila situaci mezi námi napravit a dozvěděla jsem se, že mě vychovávala tak, jak byla vychovávána ona (nar. 1948) - takřka bez citu, bez pohlazení, bez pohádek, bez kina, bez kamarádského povídání..
To by nenapravila ani doba angličtin pro nemluvňata a hrazdiček :-(.