Je dobré si všimnout, že nepíšu, že to a to hraní na boha ještě není a to už je. Píšu o levlu (=úrovni), netroufám si lidské počínání jednoznačně klasifikovat. Ale co jednoznačně rozlišit lze, je stav, kdy je na světě jedinec s metabolickou vadou a použijí se prostředky k její kompenzaci, jsou-li. A stav, kdy jedinec má být na svět teprve přiveden, je známo riziko této jedné vady a je snaha mu genetickou manipulací předejít. Za prvé nevěřím tomu, že jsou známy všechny důsledky takového zásahu do vznikající lidské bytosti (zdravotní, etické, další), za druhé známým i neznámým rizikům lze předejít tím, že takové dítě nevytvoříme. Dále je otázka, zda rodiče, kteří toto podstoupí, budou své dítě milovat a pečovat o ně, pokud se u něj vyskytne jiná vada (čemuž nelze nikdy stoprocentně zabránit). Nikoho nesoudím, ale myslím, že v případě téměř jistého vážného postižení bych upřednostnila adopci, případně vajíčko dárkyně, nechtěla bych mít dítě se svou genetickou informací za každou (předem ne zcela známou) cenu.
Předchozí