tak mě se právě nelíbí to uvažování,dle mě sobecké,mnohých žen,co se dětí týká,jak by to vyhovovalo MĚ,a jen JA,JÁ a zase jen MNĚ a JÁ - to bych, když moc,měla tak jedno dítě.
My si pořizovali děti nejen kvůli sobě,ale aby,když jsme my dva s manželem partáci, i ony měly partáka do hry a života,až tu jednou nebudem...,ale hlavně nám šlo o to dětství našich dětí a náš záměr nám tedy fakt vyšel ne na 100 ale nejmín na 500 procent!!
Vzpomínám si,když se mi narodil 1.syn - moje máti mi přijela na 14 dní "pomáhat" a já u toho doslova padala na hubu - vše muselo být hotovo,čisto,uklizeno a já spala málem zapochodu.
U 2. dítěte jsem již byla poučena a chtěla jsem hlavně klid, i přišla zase její nabídka na výpomoc-tak jsem jí řekla,at si vezme,jestli chce, staršího dvouletáka na 14 dní k sobě-a to byl panečku potom relax!S jedním novorozenátkem jsem najednou nevěděla do čeho honem píchnout
a děkovala si,že jsem se takto rozhodla.