Přidat názor k článku Věci, které neříkat bezdětným

"Občas se stává, že mají lidi takové rady jako třeba „nesmíš na to tak myslet"" - tak přesně tuto radu jsem dala své mladší kolegyni, když se mi svěřila, že se už několik let pokoušejí o dítě, vyzkoušeli kdeco a už uvažují o IVF jako o poslední volbě. Řekla jsem jí, ať si v klidu dodělá státnice z jazyka, dálkově dostuduje VŠ (měla několik měsíců před státnicemi v obou institucích) a děti dočasně neřeší, prostě ať se na několik měsíců hodí do klidu. Ona po státnicích změnila práci a několik let jsme se neviděly. Pak jdu nakupovat a někdo na mě volá. Ejhle, ona kolegyně. Neskutečně šťastná, že mě zase vidí. Za ruku vedla jedno dítě, druhé měla v kočárku. Řekla, že ta Rada, aby se zklidnila a přestala konečně myslet na to, že ještě nemají děti, bylo to nejlepší, co ji v životě potkalo. Poslechla, zklidnila se - a děti přišly samy. Jasně, nefunguje to tam, kde je nějaká vada, neprůchodné vejcovody, málo spermií - ale u dvou mladých zdravých lidí je to mnohdy jen otázka času. Ona bohužel psychická nepohoda taky kolikrát dělá svoje.