Tak jestli si myslíš, že se každému dítěti v každém věku dá všechno vysvětlit tak, aby to pochopilo jako dospělý;
jestli si myslíš, že jakkoliv staré dítě může dělat cokoliv;
jestli bys neměla výčitky svědomí, kdyby se tvé dítě zabilo pádem z výšky, protože ty bys mu přece vysvětlila, že nepoletí a ono na tom trvalo,
v tom případě tedy... se my dvě opravdu nemůžeme shodnout.
Mimochodem - když tříleté dítě půjde a něco ukradne, tak by podle tebe mělo být zavřeno do vězení, protože přece vědělo, že to dělat nemá?
Tvůj názor ohledně toho, že nechceš odpovídat za nikoho jiného než za sebe, tak to mi připadá jako filosofické si odůvodňování vlastní lenosti - lenosti nést tíhu odpovědnosti. Kdyby takto uvažovali všichni, tak tu žádná odpovědná společnost nebude, protože vymřeme.
A ano, nést odpovědnost za někoho jiného je opravdu velmi, velmi těžké.
A i když nemáš děti, se můžeš dostat do situace, kdy budeš muset rozhodnout za někoho jiného. A až uděláš tuhle zkušenost, tak budeš možná tolerantnější vůči rodičům, kteří často tápou a dělají chyby, ale aspoň se na rozdíl od tebe snaží.
Předchozí