Přidat odpověď

Mrakova viděla bych velký problém, v tom se rozejít , že po rozchodu ta žena třeba nemá kam jít. Ono se lehce řekne "bych ho vykopla", ale kam? POkud je bydlení jeho není šance, pokud je napůl, kdo zůstane a vyplatí - z čeho - toho druhého, pokud je její a on nebude chtít dobrovolně odejít tak jak?

Proto hodně žen zůstává a potají brečí do polštáře a spousta z nich odejde až když děti odrostou. Protože samy by to prostě těžko zvládaly. Já jsem odešla, jen s dcerou, nakonec mi ji manžel "vyměnil" za majetek, tzn. že jsem mu všechno nechala, jinak by byl schopný prosoudit majlant, jen aby mi nemusel nic vyplatit. Jenže jsem odešla k rodičům, měla jsem kdy bydlet, ani tak to nebylo vždycky jednoduché.

Ženy, které měly štěstí a potkaly fajn chlapa, který zůstal po svatbě takový jako před svatbou tohle těžko chápu, jak si mohla někoho takového ( rozuměj sobce, lenocha...) vzít. On totiž třeba před svatbou tak nevypadal.