Přidat odpověď

Máme to taky tak, i když ne tak strašný, jak to líčíš ty. Chodí spát po obědě rád a ochotně. Vytuhne hned. Ale budí se s řevem. Bulí asi tak půl hodiny. Taky jsem si říkala, že by mě náramně zajímalo, čím by to mohlo být, protože pouhou protivností po probuzení se to vysvětlit nedá. Dělám to tak, že ho prostě nutím dělat to, co dělat má, aniž bych s ním diskutovala (tzn. jít na nočník, oblíknout se) a poté ho přesunu do obýváku a zavřu za ním dveře, aby nerušil ostatní. Jsem tam s ním a nevšímám si ho. Většinou to po téhle celé proceduře odezní. Neosvědčil se mi zvýšený zájem o něj (proč pláčeš, co se stalo, chtěl bys tohle/tamto), ještě víc se zasekl.