Přidat odpověď

IF - já se nerozčiluju, jen se podivuju, že z toho někdo má málem trauma.
Nicméně pokud by mi sestra řekla, že ji to opravdu trápí, že si na ni nevzpomenu a na její děti, že jí je to pak líto /ale muselo by to říct, ne naznačovat - protože v tomto ohledu by mi to nedošlo, protože pro mě to důležité není/, tak bych se podle toho zařídila. Ať to je, jak to je, způsobovat trauma sestře nebo bratrovi bych skutečně nechtěla, obzvlášť když jde z mého pohledu o pitomost.
Tak si právě myslím, že když zakladatelce na tom tak záleží, neměla by to odbýt šoupnutím dortu své sestře pod nos a dvěma větami, které ji mají zřejmě nakopnout, ale normálním rozhovorem v klidu. Pak si to mohou vysvětlit a najít přijatelné řešení.
Protože mě by kousek dortu a věta, že malý měl narozeniny a že si to užil, nic neřekla. Spíš bych si pomyslela - fajn, to je dobře, ale proč mi to říká?