To přejde až bude větší. Tenhle věk je odporný, já měla "na krku" dvě a hrůza. prostě totální spratkový věk a HLAVNĚ TATÍNKOVA PRINCEZNA, které dával i dost přednost před klukem
. Proto jsem asi chytla nějaký ochránařský pud a kluka měla radší. holka z toho svojeho fiflenství vyrostla a kluk je taky ok
. ted mě sere naopak zas on, jak do ni furt štourá, mlátí ji
ale fakt už je to jiné. Mám je ráda a už se na ně i těším, rozumíme si. Ono to není jednoduché mít často "cizí dítě" v baráku, když jsou ještě malí. Já se těšila prvně, že budu macecha, pak přišla tvrdá realita, kdy k nám jezdili co druhý víkend, byli u nás i celé první šestinedělí a já to nedávala a přála si aby nikdy nebyli a jen brečela, dělali neustále bordel, řvali, nemuseli nic (jasně, chyba otce) a já byla ta nejhorší, která z toho, že má mimino dělá vědu. když si vzpomenu na šestinedělí je mi z toho šoufl jetě ted a fakt jsem je nesnášela. ted se za to stydím, ale bylo to s nima hrozné. Mě nějak vadilo, že nám bude do života zasahovat pořád jeho bývala ženská, že nás budou pořád narušovat atd. navíc ona zdravotní sestra mě nenechá po poodu v klidu a prostě je k nám poslala. jo měl ji chlap něco říct, ale ne. nejvíc mě ničilo, že se na to nikdo nedokáže podívat z mé strany. ted jako matka už to vidím objektivněji, každopádně, jestli by jsme se někdy rozešli, chudák jeho nová žena, ím co to je a je mi jasné, že každá by mé děti nestrpěla a v lecčems by ji vadily a já to tak trochu chápu i když jsou mé.
ted už se s nevl. dětma těším na různé věci- jak se holka jednou vdá, kluk ožení atd. bude to fajn to s nima prožívat a o to víc , že je mám budu mít vnoučat
prostě vydrž, přidá ti to pár vrásek, ale začneš ho i mít ráda. je hezké, že se s tebou mazlí, ale nikdy ho nebudeš mít ráda jako to své díě a na tom není nic špatného.
drž se, bude líp