Přidat odpověď

to je hezké. Já myslím, že to nové maminky ani nevlastní děti nemají jednoduché. Sama vím, jak mě někdy točí cizí děti, jak stejné chování u vlastních dětí chápu a u cizích ne . Není jednoduché najít si cestu. V každé mámě je ta vrozená snaha svoje dítě ochraňovat, nadržovat mu, schraňovat pro něj. Do toho tatínek, který se dětem, které s ním nebydlí snaží vynahrazovat svou nepřítomnost. Jak to udělat, aby byli všichni spokojení, nikomu se nenadržovalo, s každým se trávil stejný díl času....
Na druhou stranu ani v partnerství, kde jsou jen vlastní děti není vždy ideální rovnováha. Některé dítě je vám blíž (neznamená to, že ho máte radši), do toho prarodiče, kteří si také jedno oblíbí víc. Snažíte se hodně a stejně vám třeba jedno z dětí vyčte, že máte to druhé raději apod.