Přidat odpověď

Jano, i kdyby - barvoslepost není žádný zásadní handicap. Ani třeba pro řidičák. Červeno-zelená barvoslepost je ta nejrozšířenější, má ji můj muž, dva kolegové, se kterými jsem pracovala, kamarádky syn ... Normálně fungujou, jen třeba grafy jsem pro ně musela dělat v modré a žluté, protože červenou a zelenou dostatečně dobře nerozeznali. Ale třeba na semaforech to nevadí, jednak je to jiná "sytost" a jednak jim stačí pozice.

Jinak to přináší spíš komické situace, třeba muž si dlouhou dobu myslel, že naše kuchyň je březovo-bílá místo březovo-zelinkavá :))) To samý s některými odstíny tmavozelené a hnědé (což jevlastně tmavočervená). Funguje to totiž obvykle tak, že mozek si tam barvu domyslí - podle okolí, zkušenosti, podle toho, co mu kdo řekne.