Přidat odpověď

Ale já mu o svých pocitech říkala, ale on to nechtěl slyšet. Bral to tak, že problém mám já a tak bych si ho měla řešit, že on nic na svém přístupu měnit nebude. A teď už o tom moc nemluvím, protože je to zcela zbytečné. Je to jako doprošování se taky nějaké pozornosti pro sebe a naše děti. Navíc jsem si sama už připadala jako nějaká zlá megera, co nesnáší malé děti a to teda fakt nejsem.