Přidat odpověď

ahoj, nevím jestli je to přesně ten případ, ale ano odešla jsem 2x středem a oboje bylo správně. Je fakt že mi bylo 19, svět mi ležel u nohou, závazky nikde žádné a hrdost byla mou největší devizou
1. případ - při pohovoru aministrativní práce v kanceláři-nástup první den-tak pojďte za mnou pravila personalistka mě a ještě dalším 7 lidem. Já v kostýmku, oni v montérkách.Zeptala jsem se jestli i já - ano VŠICHNI. Dobrá, zvedla jsem se taky - postavila mě před stroj chrlící špínu a to co dělají chlapi v montérkách a rukavicích mi řekla abych dělala.Teď zpětně si říkám že mi ani neřekli kde se stroj vypíná nebo co dělat když se mi něco stane-zamotá se mi do stroje oblečení atd. stojím tam v těch vysokých botách... jde kolem nějaká holka v montérkách a říká "půjč si moje" a podává mi rukavice.... no to jste měly vidět ten fofr na ředitele. Něco tam blekotal, ptala jsem se na náplň práce - na peníze... neřekl nic, jen koukal, pak řekl že by se to mělo do nějaké doby (dotaz do kdy-odpověď do NĚJAKÉ doby) vyřešit. Tak jsem práskla dveřmi až vylítla záclona a už tam nikdy nešla.
2. případ - opět to samé -budeš dělat XY - když jsem už 4tý měsíc dělala "kolečko" po výrobě a na můj dotaz kdy tedy budu dělat XY -s dvěma jazyky, práce s pc atd. tak mi řekli že jsem moc manuálně šikovná, mají málo lidí na téhle směně a že si mě nechají tam kde jsem ukončovala už 3.měsíc to moje "kolečko" -tzn se šroubovákem v ruce. Našla jsem si lepší místo-pak se šla zeptat ještě jednou jestli jsem to pochopila správně a když mi s úsměvem řekli že ano tak jsem s úsměvem řekla aby si to nechali a odešla tou dílnou i vrátnicí středem.
jinak jsem ale velmi spořádaný až oddaný zaměstnanec