Přidat odpověď

U nas to bylo taky tak (teda ted je to lepsi, jsou mu necely 2 roky)... Dokonce jsem byla tak silena, ze jsem se ptala dvou psychologu (teda ze k nim nekdo sel, a tak se jich zeptal, co s nasim terorisou..).
Jedna mi vzkazala, ze se mu mam neustale venovat, veci, ktery nechci, aby delal, lezl na ne, bral (schody, pocitac...) odstarnit (to u nas v garsonce fakt jde). Ze ona kdyz byla s dcerou na MD, tak si s ni jen hrala a rozvijela ji, dalsi dite nepripadalo v uvahu, nestihala a ni varit a uklizet.
Druhej psycholog byl z kojenaku, ten zas rekl, ze zkousi, co vschno vydrzime a co povolime..
No, babo rad.
takze metoda pokus-omyl, ja silena neustale, vyrizena z ostatnich deti a matek, ktery byly v pohode, porad jsem se bala, kdy se zase sekne a zacne rvat (to trvalo hodiny, at jsem ho mazlila, chovala, nechava1la vyrvat, zpivala mu, jecela na nej..)
Takze soucitim s tebou, potom nam trochu pomohlo ho zavrit do kuchyne a nechat tam chvili rvat, protoze potom se nechal chovat a vetsinou do pul hodky uklidnil...