Přidat odpověď

Byldíme na vesnici dva roky, utelki jsme z města z paneláku do domu v malé vesnici, kde je velmi mnoho malých dětí a fajn sousedi. Naše vesnice navíc leží tak šikovně mimo město, že to máme do práce do města 7 minut. Navíc to je minimálnéí provoz, vesnice leží mimo hlavní silnici a sem se autobus pouze točí, přičemž je silnice kupodivu udržovaná za každého počasí. Děti chodí k sousedům na zahradu a jejich zase k nám, jen si zavoláme, abychom věděli jaký počet dětí kde právě máme hlídat. Pokud mi něco při vaření dojde, skočím k sousedom, jelikož jim za to nosím zbytky pro slepice.

Zmínila bych jednu věc o které tu zatím nikdo nemluvil, děti tu více pomáhají, jelikož je občas potřeba pohrabat trávu, pomoct složit dříví, nanosit dříví na topení, nakrmit nějakou tu havěť, vyplet zahrádku, nahodit s taťkou nějakou tu zeď, dojít do kravína pro mlíko.... Já si okopu zahrádku a odskočím mezi tím zamýchat oběd,nebo když mě naštve rodina naštípu si pár polínek dříví, nebo přesadím na zahradě pár kytek a hned je líp. V létě po příjezdu z práce skočíme do bazénu, uvaříme kafe a sedneme na zahradu. Občas si s manželem říkáme, co byhom v tom paneláku vůbec dělali.
Nám ta naše vesnice sedla a my jí