Vokounko, děti často překvapí. Od extroverta... běžně oblíbeného jsme čekali, že zapadne a přesně, jak píšeš.... vadí a snadný terč. Holkama vyhledávaný
Introvert, o kterého jsme se báli blbě koukne a má klid. Doteď nevím, jestli je to tím, že se umí tak divně podívat.
První problémy extroverta jsme řešili, - no ty úplně ošklivý se odehrály tak zle, že jsem mluvila s dítětem způsobem, který by byl pro mne hnusný i pro dospělýho..... už jsem to tu řešila před pár roky - ale to dítě v tom "jdi do.... a jsi.... " žije a asi nic jiného nechápe, neomlouvám se... ono jen... "aha tahle... je Tvoje máma, se mi pokusí rozdat karty... či jak to bylo", ale to slovo tam projelo. Nezapomenu do smrti.
/manžel se angažovat chtěl, nepustila jsem ho, protože to by asi dopadlo fakt ošklivě, - spolužákovi namlátit nechtěl, dítě, ale jak je zarputilej, a klidnej a hodnej, věřím, že by potkal jeho tátu ve dveřích a jak je zarputilej a hodnej....
Je pravda, že od té doby je z tohoto směru klid. Pokud je ale efekt nějak stádní a syn má intelektem a snahou na gympl, jděte tam.