Přidat odpověď

Vrabečci, já myslím, že hodně záleží jak velkou poruchou ADHD trpí. Kdyby ji měl hodně, tak bych se Ritalinu nebránila.
Mám doma hyperaktivního syna, v necelých dvou letech měl hyperaktivitu měl těžkou, psycholog půl roku doporučovat léky na zklidnění. Všichni příbuzní, známí radili, ať mu to nedáváme, že jsou to jedy, že mu to dát nesmíme. Po půlroce chození k psycholožce jsme kývli, a léky dali. Změna byla úžasná. Přestal mlátit hlavou do nábytku, do topení, začal trochu lépe usínat, a naučil se konečně pět minut vydržet u jedné věci. Bral je jen tři měsíce, pak jsme je vysadili, protože léky pomohly částečně dozrát CNS. Od té doby má hyperaktivitu lehkou.
Takže za mě, jestli má ADHD těžší, nevydrží v klidu, soustředit se, distancuje ho to od ostatních dětí, tak bych se Ritalinu nebála. Třeba ho taky nebude muset brát dlouhodobě, stejně jako můj syn ten speciální lék. Pokud je to jen kvůli učitelce, že neví, jak s ním pracovat, tak bych mu ho nedala.
Ještě bych chtěla napsat, že většinou tyhle děti bývají nadměrně inteligentní, takže když je dobrý učitel, dokáže dítě zaujmout, nezlobí tak hodně, jako když se samozřejmě nudí. Tyhle děti potřebují trochu jiný přístup než děti bez ADHD, a o tom to hlavně je.