Přidat odpověď

Vokounko, já myslím (na rozdíl od některých), že jsi udělala dobře, že jsi za klukama zašla osobně. Spoléhat se jen na učitele není vždy řešení a syn potřebuje vědět, že v tobě má podporu. V páté třídě si děcka ještě dají říct, dělají často blbosti a neuvažují o svých činech jako o šikaně, ale potřebují vysvětlovat a vysvětlovat. Já mám dítě naopak živé, nechá se strhnout ke kdejaké pitomině a je mi nanic, když sleduju, jak spolu čtvrťáci komunikují. Děti potřebují neustále připomínat, co je za hranicí legrace a slušného chování, vím o čem mluvím, mám doma fakt kvítko bez respektu k autoritám a někdy těžce chápe, kde jsou ty hranice. Navíc doba strávená ve škole i mimo školu (přestávky, obědy, čekání na autobus) bez dohledu dospělých je dlouhá a interakcí mezi dětmi spousta, rodiče o spoustě věcí nemají šanci se dozvědět. Děti na prvním stupni jsou ještě tvárné a jsem přesvědčená, že by měly být víc vedené ke vzájemné toleranci právě učiteli ve škole, ale ne poznámkami a důtkami, to fakt nezabírá . A že to jde, je jisté.