Moment, jaké vyhodila? Já doufám, že ani jedno z našich tří dětí s námi už dávno bydlet nebude, až jim bude šestadvacet - to už má člověk dávno stát na vlastních nohách. Hodlám je "vyhodit" v momentě, jak si budou vydělávat. A budeš se možná divit, ale proto, aby mezi námi zůstaly dobré vztahy. Já totiž s matkou bydlela dlouho a ty vztahy to zkazilo téměř nenapravitelně. Takže si myslím, že stav, kdy se šestadvacetiletá dcera mýrnix týrnix nastěhuje k otci a bere to jako samozřejmost, je od ní prachsprostá vyžírka (pokud není nějaký sociální případ, což jako "paní doktorka" asi není). O puberťačce nemluvím, puberťáci jsou tvorové, které by s gustem zabili i vlastní rodiče (mám doma!)