zůstala bych... ty klady by mi přišly podstatnější...
u nás je to obráceně... manžel akčňák (ale miluje děti, rodinu a svůj domov) já pecivál a lenoch...
do všeho mě musí nutit, vymýšlí výlety a akce (ale rodinné nebo aspoň pro nás dva) já je hatím, tvářím se že mě vlastně obtěžuje
, sex mě od porodu nebere (skoro 4 roky) ale on bojuje
jde o to si uvědomit co v něm mám a hned si řeknu, že příště budu skákat radostí až vymyslí něco co já považuju za zbytečně drahou blbost (ale kousnout to není fakt lehký).... přizpůsobit se je těžký, ale jde to když je důvod... a ten tu určitě je!!!