Přidat odpověď

Děkuji za odpovědi. Lucka mi tak trochu mluví z duše - mám pocit, že nás je málo.
Mám jednoho sourozence a celé dětství jsme strávili zbytečnými spory a bojem o pozornost. Spojenec mi moc chyběl. Teď v dospělosti bych dalšího sourozence s rodinou také uvítala. A moje děti - myslím,že by další člen zbytečné boje také rozptýlil.
Takže chtě nechtě mi jednoho dne bude další dítě asi moc chybět (tím předchozím chci říct, že asi celé naší rodině, nejen mně).
Jenže když nad tím přemýšlím, proti jsou silnější:
1. Obě těhotenství příšerná - bez jakékoli pomoci z řad babiček atd. Takže další těhu v podobném stylu by odnesly obě děti.
2. Minimální pomoc manžela - má příliš mnoho práce, neumí odpočívat, neustále nemá čas a nestíhá...nepomáhá s ničím, natož s dětmi. Obyčejné koupání, uspávání atd. mi dává zabrat.
3. Manžel nesouhlasí z finančních důvodů - bojí se živit tři středoškoláky (tím myslím, že by byli všechny děti asi 2 roky od sebe)...no, v tomto opravdu nevím, neumím si to moc představit kolik je výdajů. Navíc krize a život na malém městě, kde se práce velmi těžce shání...

Myslím, že je rozhodnuto, asi nám tu někdo bude trochu chybět :(