Přidat odpověď

no urednice jsou nekdy omezeny, my jsme si uzili pred svatbou. vse resil manzel, ja tenkrat nemohla a on si bral juednu dovolenou za druhou a projezdil stovky eur, protoze se ji vzdy neco nezdalo.
nejlepsi byl jeden dokument, pro ktery v nemcine existuji dve slova a ona, i kdyz to bylo uredne prelozene, prohlasila, ze muze vzit jen ten, ktery se jmenuje tak a ne onak.
hm, co s ni? ze uz se to dvacet let jmenuje jinak ji bylo jedno, my svatbu za dverma a jednu kravu pred nima.
nakonec jsme meli stesti v nemecku, tam byla urednice rozumna. nasla stary, zapraseny formular, vyplnla a rekla nam, ze sice ma pravni hodnotu nulovou, ale jestl na nem urednice trva, ma ho mit . ze mame docela stesti, ze ji aspon nemusime podplacet. ze tam mela nedavno nekoho, kdo si bral chorvatku a stalo ho to 3 tisice eur pod rukou.
o tom, ze jsme na povoleni k pobytu v den svatby (taky skvely zakon, plati i pro obyvatele unie!) na cizinecke policii cekali 7 hodin a nebyly tam otevrene zachody a odmitli nam je otevrit ani nebudu mluvit.